Repetitorium démona

Nocí se plíží, tváří ve tmě vzhlíží,

Vydloubnuté oči, vyříznutý jazyk,

Bez uší a nosu pomalu se blíží.

Vysoká štíhlá silueta přede mnou teď stojí,

A já jen bezmocně ležím.

Vysoká tráva, ruce mě drží,

Hnijící maso mě tíží,

Snad probudit se mám?

V tichu vidím a ve tmě slyším,

Přelud nebo iluze?

Co z toho má, že mě sleduje?

Snad jen rána vyčkat, požehnání slunce obdržet.

Rozsviť, než bude po zápalce,

Vražedný pohled dech rozplyne,

Zápach zdechliny se zhmotňuje.

Každý večer, každou noc,
stačí vyčkat na půlnoc.