Duch
Duch
Duch
Noc je tmavá, děsivá,
ani lampa nevnímá...
Duch je zde, i pes jej cítí,
budí mne, jen chybí vytí...
Hledám, pátrám v kronice,
kdy vzpomíná vesnice,
na Jeníka zlobivého,
s naším domem spojeného.
Skákal, zlobil na lešení,
kostel, výška pro běsnění...
Pak zde ležel, v ložnici mé
trpěl, umřel, zůstal však zde.
Klidním pejska, vysvětlují,
ducha lehce obhajují.
Není zlý, jen mladý umřel,
aniž světa tady pozřel.
Do rána jsme jako sovy,
Dastik hlídá, u mne hoví.
Bojíme se oba dva,
co duch na nás přichystá...
Komentáře (4)
Komentujících (3)
Doporučit
Tisk
Ou...to jseš teda odvážná
po pravdě, okamžitě bych to vzdala a stěhovala se jinam
to by bylo na mě moc*
10.06.2025 22:36:35 | cappuccinogirl
Že začátku to bylo i na mne. Vůbec jsme nevěděli, že někdo tak mladý z rodiny zemřel. Když se začaly dít tyto záhadné věci, pochlubili jsme se rodině co bydlí pod námi co prožívané a oni nám řekli o té tragédii toho mladého kluka. Prý blbnul na lešení kostela spadl z 10 metrů a jelikož v roce 1906 lékařství na tom nebylo nejlíp on prý utrpěl otřes mozku a zemřel v bolestech doma... Jak jsme se o něm toto dozvěděli, jako by toto běsnění přestalo. Tak snad i náš rodinný duch usoudil, že rodinu strašit nebude...
11.06.2025 06:39:26 | Marťas9
