Ve stínu zapomenutých hrobů
květina dýchá tichou smrtí,
její vůně je studená, jako dech
ztracený v nekonečném spánku.
Její okvětní plátky šeptají stíny,
které se plíží mezi prsty noci,
a v jejím srdci se třpytí prach zapomenutých snů,
co nikdy nepoznali světlo.