Anotace: O první hluboké vztahu (nejedná se o romantickou lásku)
V hrudi mi pulzuje stres…
Usekla jsem ruku!?
Bolí…
Nervy jen brní…
Oklepu loket – na zemi krev.
Kolem nehtu černá kůže,
jak hlavička temné růže.
V bílém domě s balkony
tam chtěla jsi žít…
Láska, co trvá navěky?
Patnáct let v zajetí.
První ránu jsi zasadila,
druhou jen udeřila.
Já chtěla jen žít…
Žrala jsi srdce, chtěla jsi víc.
Přirostla jsi k mému tělu.
Useknu tě!
Bolestí se chvěju.
Nebyla jsi láska,
jen prokletá chiméra…
Smutno je mi, bolím dodnes...
nad rukou, co byla můj svět
a umírá jako opuštěný květ…
Stres bolest nás provází od nepaměti.
Ono ideální svět není.
26.12.2025 22:27:16 | mkinka
To není, děsí mě kolik bolesti je na světě. Tohle si sebou nesu celý život. Je bolest na kterou se zapomenout nedá...
Díky že si četla, vím že to není lehké čtení.
26.12.2025 22:32:47 | LuminarisAlba
Je to kus něčeho,co Tvé já chtělo sdělit a podělit se v tomto prostoru
26.12.2025 22:34:16 | mkinka
Asi ano... Ale vím že svět kvůli mě nezastaví a život mě tlačí kupředu ikdyž už někdy nechci, myslím že to zná spoustu z nás... Já neskrývám že jsem zraněná to je celé.
Moc ti děkuji, za tvé komentáře, jsem ráda že tu jsi.
26.12.2025 22:43:54 | LuminarisAlba
Ono je důležité že jsme kamarádky a já naopak děkuji za Tebe i vděčnost patří k životu a opatruj se
26.12.2025 23:02:46 | mkinka