Krvavá hraběnka

Chráněna bezmezně zlou pověstí,
za prostopášnost milována a velebena.
Na pyramidu hříšnou povznesena,
je mimo zákon, stud i neštěstí.

Na bezmocných a mučených tvářích,
čtou se hrůzy jako ve snářích.
Kostelní svíce hořící,
přikládala dívkám k líci.

Rány obětí strašně bolí,
jako by jim je sypali solí.
Děvčata byla navždy ztracena,
v hlubinách hradu uvězněna.

Děvčata do hradu věrně chodila,
jejich paní je však takhle zradila.
"Naleznu cestu cest, jak skončit žití tvé,
v samotě, žalosti, v bolesti nezměrné."