V lednici pusto, sobota je tu,
ve schránce leták hypermarketu.
Za babku máslo, lyže i kýta,
nabídka, jaká se neodmítá.
Cedule útočí zprava i zleva,
tohle je v akci, na tamto sleva.¨
Pod palbou červených vykřičníků
hromadím věci do vozíku.
Naprosto ztracena mezi regály
pročítám seznam a mířím do dáli.
Kdosi mi vozíkem najíždí na nohu,
rýži jsem našla až při třetím okruhu.
Líně se vleču dál, bolí mě nohy,
kručí mi v břiše, jdou na mě mdloby.
S výmluvným pohledem hladové kavky
obrážím všechny ochutnávky.
Ve frontě před kasou mám výraz štvance,
bleskem jsem změnila stav konta v bance.
Kde jsou ty slevy, proč nejsou znát?
Já si tu kreditku neměla brát !
Zničeně odjíždím z parkoviště,
říkám si posté : "Už nikdy příště!"
Večerku začnu zas navštěvovat,
letáky budu vyhazovat !
Mno, také mám pocit, že když dondu k pokladně, že se slevy náhle ztratili ... a jednou se mi dokonce stalo, že v regálu byla sleva a na pokladně plná cena ... nuž, běžela jsem na informace, podávám reklamaci, vraťte mi finance ... Vrátili.
11.09.2007 20:17:00 | NikitaNikaT.
Jo tak to přesně nenávidím - občas v návalu hysterie z přemnoženého davu zanechávám košík a prchám.
roboti hlásí ...HOP.... tak přesně tak
07.09.2007 15:22:00 | Lucie Teru
Úžasně výstižné a pravdivé, opravdu :o)) navíc mě to vážně pobavilo, takže super dílko :o)
07.09.2007 15:21:00 | Flamy