Anotace: I když prší, je krásně... A dají se při tom skládat i verše. Takhle kdysi v pětaosmdesátém také hodně pršelo, snad ještě více než dneska... Apropó, bylo to posílané jako dopis z vojenského cvičení. Ponechávám zcela bez úprav.
Ahoj kotě! Milé kotě,
na počasí nemám bič,
udělej si díry v botě,
aby mohla voda pryč.
_________________
Ty bys ráda zpívala,
zpívala bys ještě,
zpívala bys tralala,
ať je hodně deště.
Už nezpíváš tralala,
scvrkly se ti džíny,
rozpustila trvalá,
smyly oční stíny.
_________________
— Milostpaní, hned po ránu
proč tak tuze úpěj'?
— Pane já jsem z marcipánu,
za krkem mám krůpěj!
_________________
Vesele si zurčím, bublám,
teču, proudím, kapu,
crčím, vzlínám, prosakuju,
na zdi kreslím mapu.
Ať si venku prší, leje,
jen ať kapky buší,
teplo z kamen sálá, hřeje,
protepluje duši.
Suší boty, tepláčky,
prvňáčky i páťáčky.
A třeťáček ze žalu
dal sušit i žížalu.
_________________
Do sucha já za whisky
ušiju ti tenisky,
do deště a vodičky
budou lepší lodičky.
Má je v dopise, dokad ho nevyhodí. Je to ta moje, co s ní jsem už 22 let v chomoutu...
24.10.2007 01:28:00 | Špáďa
...v 85? to mi bylooo :-) Jo, to byly časy...dovedu si představit úsměv té , které byly ty řádky adresované...dnes by zmizely v černé díře mobilu :-)
20.10.2007 14:58:00 | no
Ha ha, hned mám veselejší ráno. Už se těším co napíšeš,
až bude chumelit.
26.09.2007 09:55:00 | kliďaska