Jak jsem dělal dort

Anotace: Muži a ženy si rozdělili práci v domácnosti naprosto správně. Můj příklad názorně dokládá, jak se muž, ač vybaven technickou znalostí i manuální zručností, narozdíl od ženy kýženého výsledku své práce prostě nedočká.

Jednou takhle zrána v šeru,
trenýrky si z trouby beru,
náhle chuť na dort mne přepadla,
a podivná myšlenka napadla.

Samozřejmě jako každý moderní muž rád vařím a peču,
bohužel před svou chutí nikam neuteču,
že bych zkusil upéct dort?
A nebyl by prospěšnější sport?

Nebyl! Moje druhé JÁ mi říká,
slyším jak přitom smíchy hýká,
při sportu zas budeš hekat,
to na dort můžem v leže čekat.

Tak ti nevím, mé druhé JÁ,
myslím že dort se sám neudělá,
budeme muset sami péci,
do obchodu svoje tělo vléci....

Ale co, za ten požitek to stojí,
si má druhé JÁ za věcí stojí,
mé nohy dál už nepostojí,
a argumenty proti také neobstojí.

Nakoupím si mléko a pár vajec,
a pak doma začne tanec,
všecičko jsem nakoupil,
i rum do sebe vyklopil.

Dám do díže mouky kila,
putna mléka pak se vlila,
kopa vajec se skořápnou,
ať se lívanečky krásně táhnou.

"Jaké lívance!", řičí druhé JÁ,
dort a né lívance se dělá,
už žádný rum a koňak hochu,
jinak půjdeš do pelechu.

Sákryš to je ale dřina,
to s rumíčkem to byla "hlína",
ale co dělat se tu dá,
teď tu poroučí mé druhé JÁ.

Na tohle všechno dvoje další oči čučí,
dvoje žluté oči mých malých čičí,
kocour spíše s nezájmem,
kočka však olizuje všechno s velkým elánem.

Mouka není vůbec dobrá,
ani sůl jí není milá,
máslo jen trošku olízala,
cukr taky žádná sláva.

Patlat se těstě jenom lehce,
zato vejce z tlapek pustit nechce,
mlíčko to jí jede čile,
teď přichází velká chvíle.

Dort si už v troubě syčí,
kocour okýnkem dovnitř čučí,
mlsně s ocáskem nahoru se nese,
na baštu se celý třese.

"Nic ti nedám ty budoucí karbanátku,
říkám ti to hned od začátku",
tohle není pro kočičky,
ale on se tváří jako vždycky.

Dort je hotov - jako nový,
na kuchňském stole si hoví,
už studený jak ryba je,
na rum myslím, krém na dort patlaje.

Jeden bych si dát snad mohl,
jen malý, by mne nezmohl,
a do druhé nožičky, nic?
A do té třetí taky, pic.

Láhev už je, hooooooopla, prázdná,
hik, škit ospalost mne přepadá,
sunu se pomalinku ze židle,
aaaau kde jen ta postýlka je?
bum, bác, chrup, chrrrr, chrr, ...

A tak jsem si vytvořil nové přísloví:
"Kdo pije u pečení, tak pak hladoví".
Čičule maj šlehačku až za ušima,
škoda že jsem neměl ten dort s nima.