Anotace: Hodně amatérská primitivní básnička, jakožto dílo desetileté holčičky (mě) - před deseti lety :-) Ale je od srdce :-)
Nejkrásnější měsíc v roce
daroval nám bílý sníh
a dřív než přijdou Vánoce
už svištíme na saních.
Sníh je všude, doma, venku,
bílo je i v tramvaji.
Co však černí Afričané,
kteří snížek nemají?
„Já mám nápad“! křikne Péťa,
který touží pomáhat.
„Přistavme sem náklaďáky
a začněme nakládat“!
Auta plná bílé krásy
vyrážejí do světa.
Vezou tuny chladné spásy
pro africká děvčata.
Černoušci se v Africe
na sluníčku pečou.
Náhle spatří bělochy,
kteří něco vlečou..
Běloši se pochlubí:
„máme pro vás dárek“.
Černoši se zazubí
na těch dvacet várek.
Každý černoch překvapený,
místo sněhu velká louž.
Sníh je dávno rozpuštěný
a Afričané suší nos!
Zdravím kolegyni se sklony k poezii. Tvá báseň o sněhu, který má být dopraven v nákladěcích do Afriky je sice pěkná, ale velmi předvídatelná. I když možná to z té básně dělá takový naivní bezelstný zážitek. Na jemných vlnkách rýmu se necháváme unášet až do konce, který je nám jasný už od začátku. Chceme- li to však udělat tímto způsobem, měl by být rytmus básně s akademickou přesností dodržován. To se však neděje. Proto si myslím, že by se na tom ještě dalo zapracovat a dopilovat do do maximální říkankovosti.
14.08.2008 17:21:00 | zabiják