Anotace: Popis skutečné události...aúúúú
Jedu vláčkem k zubaři,
zděšení mám ve tváři.
Jedu, ani nedýchám,
se strachem se potýkám…
Vláček vybral zatáčku –
já už slyším vrtačku!
Vláček jede po rovině,
A mně cuká ve sklovině…
V tunelu je tma jak v ranci –
přízraky kolem mne tančí –
všechny mají bílé pláště
a výrazy plné záště…
Sedadlo pode mnou cuká –
sahá na mne čísi ruka!
„Přistoupili? Holenku…
máte platnou jízdenku?“
Třesu se jak osika,
průvodčí nic neříká –
Zkoumá řádek po řádku,
mám-li lístek v pořádku.
Proč mám v očích zděšení,
nemá vůbec tušení…
Už je moje stanice!
Vystupuji v panice!
Průvodčí se uculuje,
po očku mne pozoruje –
usmívá se ze všech sil,
myslí, že jsem imbecil…
Já odcházím přes koleje,
pot se ze mne jenom leje…
Pevně jdu osudu vstříc…
Víc už nevím vůbec nic…
Víc už nevím vůbec nic,
jelikož mě přejel vlak,
na náhrobku mi sedí, černý pták.
Hezké, veselé, ale prosim Tě, raději choď přes koleje na vyhrazených místech, mohlo by to být osudové:-)
11.01.2016 10:59:20 | Jeněcovevzduchukrásného
kdyz mas nervy na pochodu
a uklidnit se nedari
vem to hochu pres hospodu
potom teprv k zubari :)
tip jak vysitej
20.05.2008 22:32:00 | Jen tvůj anděl
to já díky bolení zubů a služební cestě do španělska zažila ve vlaku abšťák - došlo víno a prášky a byl to děs - že bych to sepsala taky? :oD
ale inak s tebou soucítím teda
20.05.2008 22:20:00 | hanele m.