Houbař experimentátor

Anotace: Říjnový pokus - Sen, ze kterého jsem se málem nevrátil

Ve smrkovém lesíku
po kolenou hledám houby,
už mám půlku košíku
a odřené klouby.

Úlovky jsou ale pěkné
i neznámé novinky,
na pánvi to pěkně změkne,
bašta jak od maminky.

Deset vajec, štrycla chleba,
a už dlabu z koryta,
břuch si řekne čeho třeba,
naperu ho dosyta.

Ale místo do bachoru
leze mi to do hlavy,
talíř lítá po prostoru,
neumím ho zastavit.

Celý svět je do růžova,
hodiny se na mě kření,
otevírám zas a znova
okno, které vlastně není.

Náhle běhá po podlaze
tisíc malých trpajzlíků,
já z nich dělám kamikaze,
splachuji je do hajzlíku.

Na chvilku jsem supermanem,
na chvilku zas batmanem,
noc je den a půlnoc ránem,
vidím židli s vemenem.

Klika zpívá, sporák bliká,
z trouby mrká měsíček,
kde se tu vzal? výr mi vyká,
dveře tančí valčíček.

Co je pravda, co se mi zdá,
to se nedá povědět,
je to pěkně ostrá jízda
a miluju celý svět.

Po čtyřech dnech v nemocnici
vracím se na pevnou zem,
kapačku mám po levici,
v pravo sestra s doktorem.

"Vítejte k nám zase zpátky",
šťastný úsměv na líci.
Nechci už jíst lysohlávky,
to můžou jen profíci.