Na polštáři
z jeřabin,
pod temným kmenem,
tlícím,
bledou od hrdla
do slabin,
vidno
krasavici.
Rty modravé,
vlasy havraní,
trs trávy držíc
ve dlani,
a rysy…
trýzeň nekončící.
Pod ňadrem levým
rudá skvrna,
kudy život z ní
unikal,
a vedle dýka
dostříbrna,
se kterou ďábel
jí ho bral.
káásné verše... od tebe v nečekaném provedení (už mám v knihovně zamluveného Urbana, hned jak bude navrácen, tak mně to snad k něčemu podobnému taky nakopne)
23.12.2008 18:00:00 | drsnosrstej kokršpaněl
LadyLoba: lol :-D
Anoo..gotický horor 4ever 8-) Dobré můžou být příběhy o Keltských obětováních...
08.11.2008 14:06:00 | Chancer