Víš, pejsku...
Víš, pejsku...
Anotace: jakákoliv podobnost čistě náhodná
*
Připomínáš malé štěně,
co pokňourává každou chvilku
naučenou násobilku
den co den u jiných dveří
a škemrá si tam o večeři,
sice trochu opožděně...
byls milý, přítulný a hravý,
já smála se jak malá,
na chvilku jen zadoufala,
že bys mohl být ten pravý,
věrný, oddaný a – můj
a málem na tě křikla stůj!
svým snům skoro uvěřila,
co v kvapu někdy pletou hlavu,
snad pětkrát znova z očí tvých
přečetla si krátkou zprávu
"vždyť mám tě přece rád"
– teď v mysli pořád přeskakuje
jak černá deska z vinylu
a vrže jako kolovrat.
Dnes nezavřou tě pro potulku,
snad najdeš azyl u útulku,
kde dají k nohám misku mlíka;
VÍŠ, PEJSKU...
OD PANIČEK SE NEUTÍKÁ,
už víckrát nekňuč u mých vrat!
*
*
Komentáře (12)
Komentujících (9)
Doporučit
Tisk08.12.2008 23:36:00 Špáďa
Pes který má svou hrdost se nevrátí. Psi ale — narozdíl od paniček — hrdost nemají.
02.12.2008 13:19:00 NikitaNikaT.
ST! perfektně napsáno... tož také by mne zajímalo, co nastane, kdyby se vrátil... abo až se vrátí???
02.12.2008 01:37:00 Zasr. romantik
Mám rád básně o vážných věcech s náležitým nadhledem a hlavně s vtipem! Dobrý, kecám, skvělý!
