Anotace: E!Estéti snad prominou
Na nákladní vlak,
přišla chuť jít spát.
Byl to vláček skoro nový,
krásný, modrý, motorový.
Vzbudili ho příliš brzy,
vláček to teď velmi mrzí.
Proto sere na práci,
opravář se potácí.
Mechanik má práce dost,
Začal klít, no zkrátka zlost.
Špinavá ruka zvedá klíč,
rozsekal vlak a zmizel pryč.
Sedím-li, to nikdy není
podle přání zadku mého
nýbrž ducha, který mění
židli podle vkusu svého.
Co on chce, to mnoho není,
na židli jen styl si cení.
Její účel nechá s klidem
beze zloby prostým lidem.
Christian Morgenstern - Estét
no, tak jsem si vzpomněla a oprášila paměť.))))
no a k básni. je taky taková rytmická jako oddechování lokomotývy.)))) jojo. hezké.
11.01.2009 21:30:00 | Já Esther Ruth