Ve vlaku

Jede, jede mašinka,
v ní se ve
si pěkně domů,
s roztrhanou hubou k tomu.
Mají radost velice,
mašina skáče, bolí je palice.
Jiřík se těší na svou lásku,
tu už dlouho vysněnou krásku.
Jeho rty touží po polibku jejím slastném,
a zároveň po lásce, harmonii v jejich živoě šťastném.