Anotace: Zase spíše slovněhříčková špáďovina. Jenom prosím nikde nehledejte druhý smysl ve slově bobřík....
Bobřice potkala bobra,
chtěl jí o bobříka obrat.
Bobřice se ale nedá,
tlapky proti bobru zvedá,
až vše veme zdárný obrat:
Hrozí bobru bobří tlapkou:
„Přece bys nechtěl být lapkou!...“
¨ ¨ ¨ Malý bobřík Bob řičí:
¨ ¨ ¨ „Dej mu tlapkou bobřičí!
¨ ¨ ¨ Chceš být za čas také babkou!“
Večer s bobří fistulí
s vysokým se fis tulí,
mámě bobřík Bob říká:
„Zachránilas bobříka.“
Ta ho sladce přitulí.
Co je od té doby z bobra?
Vzteká se a duch má zlobra,
třísky lítaj — — — les je hobra.
Ještě dnes se nestih probrat.
Ztělesnění zla či dobra?
Zkuste si to v klidu probrat...
já to táké probrala s bobrem jsem se poprala,teď spím sama v ložnici,kde se toulaj bobříci?
14.08.2009 21:23:00 | takova
V klidu jsem to probral s bobry
když ukousli modřín modrý,
ač kličkovali v stylu kobry
připustili: Báseň? Dorý...
:o)
Jiří senior
14.08.2009 09:33:00 | j.c.
Bobrů je málo a víte jak to bylo ve stvoření světa,který mluví J.Werich?
Milujte se a množte se..
12.08.2009 05:08:00 | BARBYE
To víš, Jájo, snažím se rozvíjet odkaz Járy da Cimrmana a jeho údajného vynálezu — absolutního rýmu.
10.08.2009 23:43:00 | Špáďa