Záviděl jsem sousedovi starou
nejkrásnější ženu v Opavě
svezl jsem ji novou károu
ruka byla v rukávě
Po pár týdnech soužití
už mě hnala do ženění
prý se jako v ráji cítí
za jiného už mě nemění
Jen co nám dozněly fanfáry
odebrala mi mou kreditku
jsem teď chudák bez škváry
hezkou nechala mi vizitku
Země po ní se slehla
napřed milá a teď němá
pěkně se mnou vyběhla
zkrátka závidět se nemá
nemyslím si, že závist smrtelným je hříchem
má dvojí tvář, stejně jak mnoho jiných povah..
ta hluboká a nenávistná - nese se temným tichem
a v podstatě sžírá především původce svého
ta lidská v dobrém může být a stejně tak se chová
trochu se ostýchá a přiznává to něhou...
20.11.2009 15:12:00 | šuměnka