Havran

Anotace: Krátká básnička o jedné hospůdce poblíž naší školy s mizernou obsluhou.

HAVRAN J.Bíč

V ústech mi vyrostla zábrana
Tlačí nás čas odkape svíce
Do chřtánu černého havrana
Nemohu říct, už nikdy více

Na kraji zobáku havrana
Stojíme tam snad najdem místo
Ač místa bývají zabraná
Víckrát už ne, v tom už mám jisto

Tázáni jazykem lenivým
Cože si prej budeme přáti
Kdepak je jídelňák? Co já vím.
Sleduji čas jak se to krátí

Obsluha není tu výstavní
S tímhle to chce holčina vyhrát?
Pohled má i zobák havraní
Víckrát už ne, už nikdy víckrát.

Na pivo čekáme zoufalí
Pálivý zrak cítíme v zádech
Že jsme si objednat troufali
Čtyřikrát bear na jeden nádech

Jídlo nám uvařit nemohou
Vytřená zem procesu brání
V tu chvíli už jsem byl na nohou
A řekl jsem, tak milá paní

Příjemnost vašeho odrazu
Kdybych ji měl vyjádřit slovy
Je jako příjemnost nárazu
Do černé zdi z pohledu sovy

Pak řekla to co si myslíme
V ruce se jí třpytila lžíce
Řekla ať odtamtud zmizíme
A návrat zpět? Už nikdy více.