Pozval vlk Karkulku na večeři

Anotace: Vrátil jsem se kousek nazpátek, do časů, kdy byl jsem mlád, do světa půvabných pohádek, které jsem slýchával rád. Jen děj jsem poněkud upravil, tak jak už zvykem je dnes, aby i vlk se tu poučil, že život může být pes...

Pozval vlk Karkulku na večeři,
s babičkou prý že si ji sní,
Karkulka naivně mu věří,
neví, že je chod poslední!

Z babičky guláš jedli spolu,
zapili pivem plzeňským,
Karkulka z výšin spadla dolů,
když vlk řek': "Já Tě láskou sním!"

Jak řekl, tak udělal v mžiku,
pak u studny se rozvalil,
kde se vzal, myslivec stojí tu,
aby ten příběh opravil!

Pár hbitých řezů ostřím nože,
Karkulka zas je na světě,
u MacDonalda, můj ty bože,
k myslivci Láskou rozkvete!

A z toho plyne poučení:
jídlo vždy pěkně rozkousej,
jinak je z toho nadělení,
když přijde chlapík zelenej...