Jo děti

Můj kluk vede svého otce
Poděbradech alejí.
Vyvedl mě z mého kotce,
Mladé holky pohledem mě svádějí.

Divil jsem se, koukám, co se na mě změnilo,
Projedu se z hora dolů nic divného nezbylo.
Jdu vám dále, přemýšlím,
A za rohem hned uslyším.

Podívejte, táta vede asi syna,

„Trochu jsem se zarazil co je na tom divného.
však ženský pokračovali“

Vůbec se však nedivý že mu chybí plína.

Horko mě hned polilo.
Kluk mě dneska proškolil.
Chvilku se mi líbilo,
On do kalhot mi nadělil.


Konečně už věk vám mám
A tak se sobě posmívám.