Polednice

Anotace: Tuhle báseň jsem napsala, když jsem byla ještě na základní škole, už si přesně nepamatuji kdy, ale tak někdy kolem čtvrté až šesté třídy :)

U lednice dítě žralo,
nenasytně slintalo,
bylo toho trochu málo,
tak křik ze sebe vydalo.

Matka celá rudá,
přiběhla zděšeně,
"S tebou není nuda!"
křikla nepotěšeně.

"Kvůli tobě, čerte jeden,
táta bude bez jídla,
Polednici na tě vezmem,
ta tě pěkně pohlídá."

A najednou na dveře
kdosi zabouchal,
máma mu hned otevře
a vpustí ho dál.

Dítě vleze do lednice
a bojácně se skrčí
a v tu ránu polednice
(dvířka od lednice)
hbitě zastrčí.