Poučení z krizového vývoje

Napsal jsem básní možná stoh
A ani v jedné není hroch
Však v každé druhé lepá kočka
V příšeří po mně hází očka
Za zvuku kytar tamburíny
Do hlavu tluču tluču klíny
A rád bych když při tónech hudby
Ta děva odložila stud by
A z blízka cítím její dech
Zkouším ji hladit po vlasech
Anžto zdá se mi zcela zjihlá...

Buch - bác! To šerem letí cihla
Řítím se dolů ze židle
Jako bych dopad na vidle
Jízlivý její slyším smích
Co jsem to do zadku si pích?
Koukám že sedím na svícnu
Že já se z toho nepicnu!

Bolestí hubu nakřivo
Příště jdu radši na pivo!