Talířek podšálník,
svištěl si vzduchem,
z důvodů jen nám známých,
přistál mi za uchem.
Jedna z hádek,
kdy porcelán lítá,
říkám jí klídek,
zase jsi jako saň lítá,
a halda střepů rozbitá
nic neřeší,jen škoda se pak spočítá.
Vztek přešel,jako vždy ostatně.
A co bylo dál?
Pláč a omluvy,
smutek a žal,
ale já v duchu se smál....
Víte,co je nejkrásnější na usmiřování??
Milé dámy,milí páni??
Přece to živočišné milování!!!!
Se samotným závěrem souhlasím... ale na druhou stranu? Kdo to má pořád kupovat? Mno, talíři, ani jiným nádobím v hádkách nedisponuji. (Raději... dělám si legraci.) ST!***
13.03.2011 20:07:00 | NikitaNikaT.
Marku,naprosto souhlasím!
já se tedy musím přiznat
že jsem ještě(zatím)Itálii
nezažila a doufám že nezažiju :-))
Ale to usmiřování bych brala každý den :-))
12.03.2011 00:11:00 | Kett