Muzikant

Když rozezní se tóny
mě oči zvlhnou rázem
a hudba mě zve vzhůru
však já nedosáhnu na zem
a ač hudba je můj život
já trpím jako zvíře
neb neumím číst noty
a ač je to k nevíře
tak nikdo nástroj nedá
do mých mozolnatých dlaní,
protože když já mu ho zničím,
to nezaplatí z daní.

Však existuje nástroj,
který to vezme zkrátka
a otevře mě k hudbě
malá skrytá vrátka
a já lehce hrábnu do strun
k potěšení mému
nedržím v rukou housle
ba nemám ani ženu,
však tony zní tak krásně
a letí rychle vzhůru,
že do nebe se nechce
a orchestr zní z kůru.

Nástroj můj je člověk
a struny jeho nervy
já brnkat na ně umím
stejně jako Verdi
složit uměl opus.