Velký školník s jednou botou

Anotace: napsána pro naše poslední zvonění na gymplu :-)

Jednou ráno o úsvitě
chtěl jsem projít hbitě,
skrytě,
zmizet v davu jako další dítě,
rozuměj - projít nepřezutě.

Čip mi pípl a já vstoupil,
nervózní jak kdybych loupil,
školník zřel mě, nejdřív dopil,
pak ruky mé se mužně chopil.

Vzal mne dolů ke skříňkám,
kde myslel že svý boty mám,
však netušil, co skrývám tam,
jeho sbírku nahých dam.

Nerozvážně ved jsem hádku
a nosím dosud na památku,
možná trochu jako zátku,
školníkovu botu v zadku.