CHVÍLU O MOBILU

Bez něj už ani krok
velí daň za pokrok
Zlepšení každý rok
Člověk - jeho otrok

Zde nastala shoda
není je to náhoda
je součástí života
jako vzduch voda

Také mnoho let jej mám
z části dokonce i ovládám
na noc přístroj vypínám
tak jako když ho nemám

V noci vždy tak tvrdě spím
zvláště když „cosi“ si dám
zvonit ho stejně neslyším
Ještě co se ho nahledám

Neporadím si co s ním
tak se stále vážně ptám
na co mobil vlastně mám
i když k užitku radu mám

Abych si přivolal pomoc
je-li tu úraz nebo nemoc
to značí být při vědomí
to pro mne také nic není

Žiju v stálém poblouznění
i ve dne podléhám snění
Nebo kdybych se ztratil
Už dávno jsem ztracený

Stejně jako život můj celý
Nepomohlo by ani kázání
svaté třeba každou neděli
To byste na mně nechtěli