Poloviční Bill

 

 

 

Usaďte se dobře přátelé!
Z téhle hrůzy vyskočí vám vrásky na čele!
Víte, že kdo voní vod rumu,

často má dost štěstí, leč jen špetku rozumu.

 

V malé vísce, blízko trati žil

chlapík, co mu začli říkat "Poloviční Bill".

Každej tu znal dobře jeho tvář.

Vod každýho údu měl jen jeden exemplář.

 

Vlastním jménem Vilém, dobrej chlap.

Měl jen zkrátka trochu smůlu u mladičkejch žab.

Jak mu jeho milá utekla,

vydal se na jistou cestu rovnou do pekla!

 

Když se s lahví ploužil směrem dom

(šraňky byly dole, v dáli teprv slyšet zvon),

kráčel přes koleje do svahu,

jenže nejel courák, nýbrž rychlík na Prahu!

 

Jak byl na mol hnedka neuhnul,

kola vlaku pištely a z Billa bylo půl.

Co z něj zbylo znova sešili.

Aby neřval, dali mu rum rovnou do žíly. 

 

Pár dnů ve špitále poležel.

Pak se vydal zapít štěstí, jenže bohužel

knajpa stála taktéž za tratí

- pánbů ten má zvláštní humor, když jste navátí. 

 

Billy šel a nekouk doprava,

asi že v tom místě byla slabá doprava.

A když na něj zblízka houknul vlak,

milej Bill se tak moc leknul, až ho trefil šlak.

 

Poučení, hádám, každý ví.

Pij jen s měrou, nechceš-li být rozpůlen ve dví.

Útěcha pro slzy ronící?

Když máte pár deci

a jste po mrtvici,

nebolí vás přeci

setkání s vlakovou ojnicí!