Sedí holky u stolu,
povídají si spolu.
Nepřehlédnutelné vnady,
nemají tam kamarády!
Situace mění se,
nadávají, smějí se.
Házím na ně tajně oči,
žádná z nich se neotočí!
Která asi sama bydlí?
Mají jednu volnou židli.
Koukám i na barmanku,
promýšlím tah na branku.
Netřpytí se jenom zlato,
na pár šancí vypadá to.
Vidím to však bezvýsledně
- vzpomínám si na posledně.
(Sedí holky u stolu,
nepřehlédnutelné vnady,
povídají si spolu.
Nemají tam kamarády!
Situace mění se,
házím na ně tajně oči.
Nadávají, smějí se.
žádná z nich se neotočí!
Která asi sama bydlí?
Koukám i na barmanku.
Mají jednu volnou židli,
promýšlím tah na branku.
Netřpytí se jenom zlato
- vzpomínám si na posledně.
Na pár šancí vypadá to.
vidím to však bezvýsledně.)
Pro mě moc hezky zveršováno a rytmicky v pořádku. Je to vlastně nekonečná básnička, pořád do ztracena... Pobavila, díky za ni :-)
27.01.2016 09:27:41 | Jenda P.
Pobavila, jednoduchá, nenáročná, zábavná a přesto nese v sobě hlubokou pravdu. Akorát hned hned první verš mi nesedí kvuli rytmu, dal je to super.
25.01.2016 13:25:59 | Rampa.Tau
Dík, bez humoru bych podobný úvahy nesl asi hůř. :) Ta rytmika dost klame, každý je na nějakou zvyklý a mně to třeba přijde v pořádku.. uvidím s odstupem času.
25.01.2016 14:03:52 | el sereno