E.A.P.

Ottův slovník jedno heslo obsahuje,
mnoho vědců o něm stále pře se.
Bulánek to tajemné slovo je,
kdo je zná doma sedí a se hrůzou třese.

Bulánci jdou noční krajinou,
vizi mají svou a to jedinou.
Pochodují stále cestou svou,
své nepřátele do boje tím zvou.

Ottův slovník jméno definuje termínem,
pochopí ho i ten se školním minimem.
Extrémně agresivní polštář to je,
kolik strachu a hrůzy v sobě obsahuje.

Bulánci dál jdou krajinou,
vizi mají stále jedinou.
Bulánek je bojovník a válečník,
žádný v posteli ležící podhlavník.

Ottův slovník v popisu dále pokračuje,
jako netvora bez nohou ho označuje.
Místo končetin jen rohy má,
celé tělo tlusté sušence se podobá.

Bulánci jdoucí krajinou
umírají stále pro vizi jedinou.
Zaslepení svojí vírou,
ránou z pušky hojně hynou...

Otta dále popisu k hbitě přidává,
peřím je naditá ta příšerka mrňavá.
V žilách rudé peří proudí,
boha vzývá ten, kdo do cesty mu vstoupí.

Pole válečná plná peří jsou,
zde leží Kuklík s vírou svou, jedinou.
Bulánci jdoucí krajinou
padají a umírají pro víru svou jedinou.