Kdo za to může?

Vstoupím ti do snů
s polibky
v každé vločce sněhu
dopadlé na tvou tvář


a žádný snář
nevyloží tak jako já
tvé duši
duši mou.


Bílá zimě sluší
(tam na horách)
přec popluješ v snách
vstříc mořím, kde láskou hýčkám.


Slzy co rozpustí se z nich
slíbáš mi
a na řasách slanost svou
smění v rozpustilý smích.


Teď ptáš se
zda za to můžeš?
Ty ne lásko
to za vše může sníh...