Koukám, jak spí. Vnímám její dech.
Pomalu vstávám, tiše, žádný spěch,
láska mnou zmítá. Však výčitky též,
ona se probudí, řeknu jí: "Lež!"
V zrcadle v svých očích uvidím žal.
Etický kodex? Dnes jsem se ho vzdal.
Ač lékař srdce má. Ač chce mít rád,
s pacientkou už ne. Byl by to pád!
A i když nerad, rozhod jsem se sám.
Bylo to naposled. Ruku vám dám.
Co řeknu, splním. Teď ji škrtám z diáře.
Zde je má ruka. Ruka veterináře...
Ruku upřimnosti lze přijmout od kohokoli,
i když někdy s překvapením.
**
01.02.2020 15:37:13 | JC senior
Pro lásku vše:-D
31.01.2020 08:12:25 | jenommarie