Sobotní nákupy

Ona a on. Dva manželé.

Ráno, když vstali z postele,
tak šupky dupky na nákupy.

Kde ona zlehka, tam on supí,
zkoumají všechny butiky.

Ona si zkouší svetříky,
vystojí frontu na botičky,
prohrabuje se všemi tričky,
prostě sobotní dopoledne.
Náhle se ohlídne a zbledne,
mlčky polkne své rozlícení.
Ten její totiž nikde není.

Tak volá: „Muži, halo, halo,
kdepak jsi drahý, co se stalo?
Jsi v pořádku? A kde jsi teda?
Tvá žena tě tu marně hledá.“

„Zbytečně blázníš! Jako vždycky.
Vzpomínáš na ten krám zlatnický,
jak se ti tam ten prsten líbil,
a jak jsem ti pak tenkrát slíbil,
že až nám zbyde peněz více,
že bude tvůj, ty moje lvice?“

Ženám k dojetí stačí málo.
Srdíčko se jí rozbouchalo
a potom špitne: „vím, můj milý.
Tam jsme se prvně políbili.“

A on (muži jsou kokoti):
„Sedím v hospodě naproti.“