Hrobka

Babička kráčí po hřbitově,
vše to tu vypadá tak nově,
náhle narazí na hrobníka.
„Prosím vás, pane,“ hned mu říká,
„kde najdu hrobku dvacet čtyři,
bloudím jak ve dne netopýři.“

Hrobník je ale duše prostá,
pomalu zkoumá toho hosta,
s lopatou v mozolnaté dlani
vyhrkne: „Ježišmarjá, pani
nevylejzám, nedělám zmatky,
když nevím, jak se dostat zpátky!“