Jeden příběh

V hospodě sedí chlápek a do pohárku civí.
Barman utírá sklenky, z rádia zní song tklivý,
když dveřmi vpadne TIRák, chlap gorilího vzhledu,
a vyzunkne mu pití, hlt whisky s kostkou ledu.

Ten divnej chlápek zbledne a smutně kývá hlavou.
TIRák si k němu sedne, podá mu paži pravou,
řekne: "Byla to sranda, pojď, vezmeme bar ztečí,
já poručím ti jinou a klidně koupim větší."

Maník otočí sklenku a koukne na viníka.
„Řeknu ti jeden příběh, tak trochu se tě týká,
však objednávej rychle, tu jednu ještě stihnem.
loupneme ji tam na ex a naposled si říhnem.

Když dnes ráno jsem vstával, dávno jsem měl být v práci.
Šéf bez sebe byl vzteky, že prý mě nerad ztrácí,
vyhazov to byl rychlý, pomalu kráčím k autu,
však vidím trochu šrotu a bandu policajtů.

Prý právě tudy vede nejkratší cesta z lomu,
Ta tatra byla stará a špatný brzdy k tomu,
že omlouvá se velmi, chybí mu pojištění,
jak se má člověk chovat, když krev se v žilách pění?

Když taxík doma platim, řiť sevře se mi strachy,
mně peněženka chybí, v ní kreditky a prachy,
taxikář ztrátu chápe, nějak to zaonačí,
však něco mu dát musím, mé Rolexky mu stačí.

Co čekalo mě doma, to není do románu,
cizí chlap mezi dveřma mi rovnou vyťal ránu,
a než jsem stačil říct mu, že jsem ten, kdo tam bydlí,
řek vypadni ty skřete, a přetáhl mě židlí.

Hospodu v který sedím, jsem našel celkem snadno,
sčítal jsem pro a proti a sáhl si až na dno,
když náhle ty ses zjevil, z dveří lítaly třísky,
a vypil jedním lokem, mou otrávenou whisky...."