V rohu kruhu
V rohu kruhu
Sedla jsem si do rohu kruhu a svět v rukou.
A zvážněla chvilku nad tou logikou,
ale co, mávla jsem nad tím rukou.
Pak kávu jsem zamíchala vidličkou,
prý chutná lépe než-li lžičkou.
Na hodinách ukázal se přesný čas,
že zítřek byl včera a už je zas.
Po nebi pluly lodě z prachu,
a hvězdy čekají v přístavu.
Sousedka si pletla na vítr sítě,
aby ho chytila, až poletí ji v bytě.
Já šla do knihovny číst prázdné listy,
tam vám všechny příběhy byly tak čistý.
Měsíc na slunce zakřičel k spánku!
A hvězdy psaly v morseovce hádanku.
„Co je to kruh, co má čtyři rohy?“
Smáli se červánky té nové story.
A svět dál plyne, jak nudně plynul,
ani ten vítr pro sousedku se nehnul.
To jen lépe na svět vidíte,
když v rohu kruhu sedíte.
Komentáře (5)
Komentujících (4)
Doporučit
Tisk22.01.2025 15:50:05 cappuccinogirl
...a tohle se mi líbí, má to hravou notu, ale ještě něco navrch, takovej nějakej zvláštní cink:-)*
21.01.2025 19:23:06 uživatel smazán
takové lážo plážo super
21.01.2025 15:59:20 uživatel smazán
První verš zajímavý. Sednout si do rohu kruhu - a proč by ne. Žijeme pouze v trojdimenzionálním světě a nevíme, jaké to je ve vícedimenzionálním. A možná právě tam, bych si skutečně mohl sednout do rohu kruhu. Mně se zdá být báseň úžasně celistvá a vzájemně propojená nejen kruhem, jako ústřední témou básně, ale také pohybem.
Svět, míchání, hodiny, čas, měsíc, slunce, vítr atd. To vše vytváří úžasný vír, vytvářející příběh plynutí času, který spojuje a přináší objevná zákoutí.
21.01.2025 16:52:50 mara539
Děkuji za tak poetické a hluboké rozebrání mé básně! Vaše slova o vícedimenzionálním světě mi dávají novou perspektivu, možná právě tam mají mé rohy kruhů svůj domov a vy jen zatím nevíte, jak je vidět.
Mám radost, že i můj obyčejný den nahlížený z rohu kruhu ve Vás vyvolal tolik zajímavých myšlenek.
