Japonská

Hrát si se slovy
Můžeš jak se ti zamane
Třeba napsat:


            .
            .
Cikády zpívaly
V dálce šumelo moře,
Když mrak slunce zahalil
            .
            .





A říct:
"To je japonská" a mám to!
Tam přece nejsou žádné metafory
A pak to najednou cítíš že?
Poezie v přítomném okamžiku

Takže můžu taky napsat:

                     .
                     .

             Japonská

A kráčí muž s igelitkou po rozjetém eskalatoru

A holuby žerou zrní
Co jim babky sypou z oken

A tam za rohem někoho zase okrádají

A řidiči troubějí

A všichni někam spěchají

A já chci řvát ("To se může? No vnitřní pocit autora ne")
/Zapomeňte na to/


A Nikdo tady neřve

        .
        .
        .




Já vím,
to je jako když tehdy Egon Bondy zrušil metaforu

Jen ne tak dobré

...

Ale já Hrabala nevykradl,
na to bych přišel tak jako tak
Fakt
          To Japonci

....





#The End