Anotace: „Vnitřní monolog všech, co se hecují na trénink, ale duše volá po dortu a útěku.“
Přemýšlím, co pojedu dnes?
Zpocená budu zas jak pes.
Cítím ten štiplavý puch —
tu náhle ozve se: „juch!“
Snad oči všech mě sledují,
nad technikou mou si beduji.
Kam jsem se to dostala?
Má masochičnost povstala.
Asi to dnes už zabalím,
do pytle se pomalu zahalím.
Že jsem sem vůbec lezla —
po zadku ven se svezla.
Za odměnu dám si dort.
Stojí za to tenhle sport?
A ty! Nech si svoje pindy —
začnu zkrátka... někdy jindy