naše stavba

Ty mluvíš o hadici,
co praskla zas,
já ti chci říct, že v noci
cítila jsem v sobě třas
nejsi básník,
a radši vrtáš zem
vím, že i když naše stavba trvá
vpřed půjdem

Máš červený bagr
a já mu říkám beruška
a i když se stáhneš
jen tak neuhneš
pro mou duši je to fuška
zahrabat tu hlubokou jámu
Ne brečet !
nevyvádět??.
a být pořád tou dámou
co zvládá nejen svádět
Ale!....
pohnout i skálou
A...!
tvuj svět vidět.

Ty mluvíš ventily
ja :
šeptám city...
a mezi naší tichostí

staví se  mosty
bez propasti
Ty jsi moje pevná zem
já únik z reality ven
a tak spolu jdem
tím naším životem