MONTE CARLO

Slunce vrhá dlouhé stíny

vzduch se vlní nad asfaltem,

i okamžik je dnes líný,

nepohneš se jistě kvaltem.  

 

Poli strnišť ze pšenice,

cesta míří do vesnice,           

kolem širá rovina,

a nad cestou hladina.

           

Slíbil jsi své malé dámě,

focení, že večer dáme,

kde světlo je rozptýlené,

fata morgany vysněné.

 

Slunce črtá na obzor,

červený toť mraků vzor,

zrcadlovku nosíš v ranci,

fotit poslední máš šanci.

 

Oči její k Tobě vzhlíží,

k tomu ladná silueta,

do hlavy se ryje věta

pohneme dnes zemskou tíží.

 

Mraky barvy nachu,

odráží kapota bílá,

kvalt a jsi v prachu,

ať projede se Tvá milá.

 

Vyfotil jsem Tebe, Karlo,

mou Fábii MONTE CARLO????