Óda na chemii

V lavici sedím si,
lelky chytám
a čmárám v učebnici
vzoreček pro uhličitan.
Z hlubokého klidu
vytrhne třídu
až učitelka,
naše to paní
a spustí své vyčítání v podobě řvaní:
“Vy jedna bando zevlounů,
proč se neučíte,
když to neumíte?!
Já se dál s váma párat nebudu.
Napíšem si test zítra třetí hodinu!”
Tak a spadla klec.
Sbohem lenosti má milá,
celou tu dobu jsi mou nejlepší přítelkyní byla.
Sbohem prokrastinace,
musím tě vyměnit za chemické konfigurace.
Mě zítra čeká jinačí věc.
Probdělá noc
a v žákový při nejlepším čtverec.