Pocta Jaroslavu Vrchlickému

Anotace: DÚ do češtiny. Zadání znělo vymyslet báseň na některého autora z probírané látky. Vrchlického mám navíc ráda. Do básně jsem se snažila zakomponovat (doufám) všechny názvy jeho básnických sbírek. Jak se mi to povedlo, posuďte sami (a komentujte, prosím!)

Pocta Jaroslavu Vrchlickému

Strom života rozkvétá z jara,
Co tkví v haluzích listy kryjí,
do Pavučin chytá se pára,
Z hlubin lesů už vlci vyjí.

Dni a noci ti jsou
Poutí k Eldorádu z bájí,
za Zlatým prachem jdou,
Mýty však dál cestu tají.

Dědictví Tantalovo ukryté
ve Skvrnách na slunci žhavých,
Fresky a gobelíny ušité
z veršů Hudby v duši hravých.

Zlomky epopeje vzpomínají
na Písně poutníka dávného,
Nové zlomky dál vyprávějí
z Perspektivy věčného.

Duch a svět – stále v rozporu,
Panteon z dávnověku bohů zapomenutých,
Má vlast, jež potřebuje oporu
na Korálových ostrovech v moři utonutých.

Hlasy v poušti vyzpěvují
vždy pochmurné Sonety samotáře,
Okna v bouři rezonují,
čtou Dojmy a rozmary z tvojí tváře.

Selské balady sedlákům krátí den,
Eklogy a písně zní na lukách;
v Epických básních zachycený sen,
Kytka balad svázaná ve slokách.

Modlitba na Řípu doznívá,
Meč Damoklův dopadá tvrdě,
Píseň klasů pole zazpívá,
Démon láska nese se hrdě.

Rytíř Smil svedl dívky k tanci
v rytmu starých Českých balad,
Má sonáta blíží se konci,
zavírám Brevíř různých nálad.