Mlhou zahalená krychle

Anotace: Báseň malou divadelní recenzi ukrývá v naplněném dni překvapením...

Lehce zahalena do peřinky času, náhlý vztyk, probudil mě v úžasu, zaspala.

Dávno v lavici sedět měla, ale pleť a zahalená oka říkaly jiná.

Těžce se prvně do školy vstalo. Avšak překvapení, divadelní scéna!

Neveřejná zkouška. V prvních setinách času doktorských.

Zanevřela, opět komedie zpěvná to bude marného času.

Hle vymanila se hlubina, okénko rodiny, jež pojila bezmoc.

Spojila je nemoc, role každá, hájila malý vesmír.

Osobnosti, rodinné vztahy vzbuzovaly zkoumání, lámání hlavy.

Minimalistické scény, kostými i kulisy. Do tajemnosti mlhou zahalená krychle,

ve mně pocity splínu doznívaly. Co však ten obří tyrkysový šváb.

Špínu rodiny zrcadlil, poskvrněná. Jak pracovaly se stínem, emoci v imaginaci, magické.

Korespondence delíria při bezmoci Bessí. Kdy zjevily se disneyovské postavy prolnuté vzpomínky.

Scéna ve mně doznívá, rezonuje, přibývá, představivosti zmatené mysli poskvrněné leukémii.

Obrazy hrůzou protkané…

Okénko jeviště zůstalo otevřené k úžasu většiny kdy „happy end“ očekávaly.

Matným světlo stínem v pozici své osobnosti v rodinném čtverci setrvaly.

Ach, hřejivý obraz kvetoucího souznění…

Den směřoval k nekonečnu volného vzdechu, výdechu.

Lekce jógy naplněná přítomnosti, vědomým početím v dané chvíli.

Uvolněná, lehká s rozkvetlou myslí do prvního patra vlezla, rybičky nakrmit…

Kdy šimrají mě v šumu bublinek, víru sápající v jemnosti průvanu jezírka.

Pocit blažený zmocnil se mého Já. Já jen opájena jemně se vznášejíc v požitku toku myšlenek, přenesla své tělo, přes mrazivou scénu, okolečko v náledí Akro vytvořit…

Interakce plná elegance, vymýšlení her a tance lítání sem a tam, točení své rezonance.

Skákání na hlavě poletujíc v nebeskýh sférách. Spády prožitku síly pružných zad,

střídán svíčky zapálená bederní oblast, páteř ohly do všech směrů,

rozmazlily se masáží vydatnou…

Poslední průvan překvapení, mé klientce obrátila život k pozitivu.

Zaťatým pěstím volnosti dala. Ach, svírá mě pocit naděje,

jak pookřála, rozplynutá na nebesa vcházím, už jen čirá voda,

mě čeká užít si hudby elektrických dramů…