Tisíc a jeden most

Praha, město nespočet mostů,
co v tichu Vltavu spojuje.
Jen jeden z nich však zná i svět,
jen jeho jméno věky zní.

Pilíř země, kamenný klen,
Karlův most, co čas nepokoří.
Staletí stojí pevně v srdci,
a příběhy do města vkládá.

Sochy svatých most chrání po věky,
některé prý nesou magickou moc.
Tisíce turistů tu pózují,
a přesto monumentálně mlčí
pod pražským hradem.

Přes den hledáš skulinku, kudy projít,
a když se setmí, rozezní se melodie
rozličných nástrojů,
co proudí mostem jako řeka.

A já, ja stojím na jeho kraji,
vychutnávám tu směs tónů,
co šíří se kámenmi,
a vpisuje tóny do mé paměti.