Probuzení

Slunce se prodírá polštáři z mraků
ptáci jen lehce připomínají
svou přítomnost
Nálada ponurá
bez sousta naděje
že se den navrátí zpět na začátek
Když první paprsky
dotkly se jemně Tvé tváře
a já se musela usmívat
I tys byl najednou jiný
V mém náručí a přece tak daleko
v říši svých snů
kam mají přístup jen andělé
... a blázni