Anotace: Na pláni ve sněhu sedí dívka a kolem ní se rozprostírá závoj smutku
Jako tenký závoj padl na ni smutek
obejmul ji v náručí; milý jí utek
dívka sedí uprostřed pláně
slzy a sněhové vločky padají do dlaně
Sukně i smutek kolem ní se rozprostírá
nezkrotný vítr slzy z tváří slíbá
sněhové vločky jak peřina ji pokrývají
strážní andělé již dávno ji nehlídají
Až roztaje sníh a přijde jaro
ona už nedozví se, že jedno srdce pro ni plálo
její milý, co ji našel, věděl, že porušil slib
ale až když držel ji v rukou, pochopil tu spoustu chyb
pěkná básenka. Jenom si pooprav slovo "nezkrotný", místo e tam máš a.:-)
20.05.2007 19:51:00 | Nikytu
důležité je, že pochopil...
20.05.2007 08:44:00 | Jasmína zatoulaná z hvězd