Anotace: Pýcha, pošetilost a arogance tentokrát zvítězily nad slušným vychováním. Neumí ani pozdravit a to mi chtěla namluvit, že mě milovala... :o)
Nad krásným jezerem
Slunce už zapadá
S Květnovým večerem
Něco mě napadá
Blížím se nesměle
Zpět na místo činu
Ty směješ se vesele
Ale oba nesem vinu
Jsi dobrá herečka
Však to si byla vždycky
Pudr,stíny,suknička
Ale nechováš se lidsky
Uhýbáš pohledem
Odmítáš přátelství
Žít druhým životem
Celou Tě obelstím
Odmítnu polibek
Pošlu Tě domů
Vezmu si láskolék
A lehnu ke stromu
.
.
.
Dívám se za obzorem
A naštěstí mě napadlo
Že nad našim jezerem
Slunce dávno zapadlo
Sluníčko každý den
za obzor zapadne
Jak to lze tajit jen
je příliš nápadné...hi
17.08.2007 14:30:00 | zzlatý
pekné, pekné... posledná strofa a tá metafora so zapadajúcim slnkom ma dostala :)
20.05.2007 09:26:00 | Evel
Jé, moc pěkné včetně láskoléku. Tedy já v tomto případě užívám buď červené nebo medovinku.
20.05.2007 00:08:00 | Liv