Anotace: Opět vzpomínkově-blouznivá...
Ohnivá show
a přitom mráz,
s plameny hrou
tušíme v nás
záblesky štěstí...
Přijdou a odejdou,
jen se neohlížet zpět,
obrazy z mysli nesejdou,
venku bylo tehdy pět
pod nulou...
Noc to byla chladná
a přitom byl žár,
já kořist byla snadná,
snad jsi jenom riskoval
ruskou ruletu s jedním
dívčím srdcem...
/které nebylo slepé/
Potom sis hrál na doktora,
co prý srdce vyléčí,
však prostřelená komora,
mému zdraví nesvědčí.
Třeba ti jednou umřu
v náručí, nebudeš o tom vědět -
budeš se mi zdát...
ten konec asi nejlepší:) mam rád takový zásadnější konce,který to taj jako rozštípnou...
20.05.2007 20:16:00 | Petr Z