Ruce bolavé touhou po objetí,
touhou, na kterou není lék,
touhou, která vstříc ti letí
rychlostí myšlenek.
Srdce spaluje touha po uznání
slibů, které se splní příště.
Čas ale změní milování
ve vyhaslé spáleniště.
Duše toužící po splynutí.
Po tobě touží celá bytost má.
Však touha, která mě k pláči nutí
zůstává nenaplněná.
Lásku jako tichý spánek
bez ustání hledej dál,
že srdce někdo pošlapal?
Zkus zapomenout na altánek
co sliby marné ukrýval,
že jeden oheň v krbu hasne,
vždyť nový zas se rozhoří
Jak rozjasní se příšeří
až vášně plameny jasné
lásku spatří u dveří..
****
Jiří senior
25.05.2007 12:40:00 | j.c.