Hlas mého srdce křičí,
vyřvává Tvé jméno,
kdejaké pomyšlení na život bez Tebe se mi příčí,
jsem Tvá.
Vánek v mých vlasech proplouvá mi k uším
a šeptá,
že láska si nevybírá,
láska se nás neptá.
Chce pouze chtíč,chce pouze vášeň či milenců cit?
Snad ano či snad ne,
...já vím jediné....
Tebe chci mít.
Jsem snad člověk bez citu neb sobec bez lásky,
dnes není lásky nad lásky,
pouze má.
Strach se lísá k mým vášním,
chvěju se nejistotou,
samou láskou zpívám si a básním,
jsem naladěna lásky notou.
Když slyším Tvůj tep,
když dýcháš mi k ústům,
když cítím Tvé teplo,
kážu všem okolním mostům,
ať se zboří ve jménu lásky,
ať dálný svět nám nepřekáží žít.
přišlo mi to trochu bez náboje...necítila jsem nic, jen jsem četla řádky slov
23.05.2007 14:02:00 | Woe R.
Naopak, již první veš člověka odradí : Hlas mého srdce křičí .. to je prostě klasická chyba
23.05.2007 14:00:00 | Who cares a lot
V podstatě klasika, ale pár veršů se mi opravdu líbilo... snad proto, že jsem podobné sám občas použil ;o)
23.05.2007 13:21:00 | Strix