Stále vidím tvoje oči,
zcela jsem jim propadla.
Dívají se na mě všude
ta tvá hnědá kukadla.
Velké oči, dlouhé řasy...
dva diamanty zářící.
Neuniknu, nemám vůli
jsou to světla mařící.
Ony, berou mi můj klid
a třepí celou osobnost.
Podmanivě už zotročují
i mou vlastní důstojnost.
Nechci sloužit ani lkát
chci tvou lásku upřímnou,
pak se budu do nich dívat
s tvářičkou svou nevinnou.
Jenže:
tvoje oči- temná síla,
která mě už ovládla.
Neuniknu jejich touze
i kdybych se propadla.
Moc pěkné...ale pozor, pozor.... Viktorka byla uhranuta černýma očima ;o))
26.05.2007 23:42:00 | Theara
Krásná básnička jako vyznání čokoládovým očím.
Když se do nich zakoukáš,nic jiného z tváře nevidíš.
25.05.2007 20:27:00 | s.e.n
Oči,ty tolik mluví.
Krásný
25.05.2007 11:43:00 | Vivi.~2
Oči jsou okna do duše, a v jedné duši jsem se opravdu ztratila...
Nááádherná básnička
24.05.2007 13:20:00 | Nikytu
Vidím dámy, že jsme za jedno. A i ty muži máš pravdu.
Ano, oči jsou okna do duše, říkala Boženka Němcová. A to byla nějaká znalkyně...:))
24.05.2007 12:52:00 | Verule
...s očima se dá vážně čarovat...snad ani na barvě a velikosti nezáleží...tak jako hru očí umět ovládat...
(8-)
24.05.2007 12:11:00 | Lota